Hle, svatostánek, kde se tají
tvůj poklad ze všech nejvyšší;
toť slitovnice, srdce zná ji,
a ty víš, že tě vyslyší.
V monstranci těla zasazený
tvůj sladký, každodenní chléb;
ó synu Evin vyhoštěný,
zde vstříc ti bije Srdce tep!
Zde v kment tě, hosta, přiodějí
liljové ruce Andělů;
Lazare, odlož beznaději,
zde Bůh tě vítá v pocelu.
Ó poutníku, zde cíl tvých kroků,
tu odlož poutnickou svou hůl
a přiviň se jen k tomu boku
a sedni za prostřený stůl.
Za tebou svět se uzavírá
a otvírá se krásnější;
zde v patření se mění víra,
jež všecky louhy zkonejší!