Svět zní echem allelují,
slyšíš vlát je odevšad;
srdce jimi překypují,
i své vlastní cítíš plát.
Ve modlitbách zvučí kněží,
v písních lidu vroucně zas;
ve hlaholu zvonů s věží,
„v Angelus“ zní jeho hlas.
Jako láva z hrudi tryská,
výkřik je to do nebes;
naděje v něm sladká výská,
víry je to, lásky ples!
Nevyzní už nikdy zcela,
z bytostí co pramení;
neumlčí smrt je těla,
je to píseň vzkříšení!
Přes hroby znít bude dále
říší nekonečnosti
vítězný jak pozdrav Krále –
je to hymnus věčnosti!