To je lidstva svatá tucha,
že se naplňuje sen,
početí že přijde z Ducha,
po noci že přijde den!
Jitřenka už září, vizte,
v nebesklonu lilije
v archanděla dlani čisté
ku pozdravu Marie!
Nebe rdí se po obzoru
jako věnce družiček,
panen nebeského dvoru,
bílé stráže jesliček.
„Staň se!“ jen to slovo skane
s Mariiných čistých úst,
slyš ty dithyramby slavné
do vesmíru bouří růst! –
Zasníváš se v dětská léta,
jako tehdy jme tě slast
a v to „Magnificat“ světa
slyšíš i svůj hlas se třást!...