Přes země šíř i dáli
ruce si podejme,
vzdejme čest svému Králi,
ty také, srdce mé!
Přes hory, moře, pláně
– nás dělit nemohou! –
jak učeníci Páně
pod jednou oblohou!
Nás víra sjednocuje,
ať jazyk rozličný,
a Kristus s námi tu je,
jak slíbil, po vše dny!
Náš kořen láska jeho,
co národ, ratolest;
jsme kmene révového
a révou sám On jest!
My světy naplníme
a věčnost náš je břeh,
Vlast pravá, o níž sníme,
všech v nebes výsostech!