Resurgite!

Svit zvítězil, a záblesk zlatý – zvěst volnosti se žene v důl, a kouzlem jeho rozeňatý se jarní proud zas vyřinul.

Aj zeleň, květ a jásot ze stran všech: ten jasný blankyt, větru šumný dech Resurgite! Nedbejte roba, jenž se bojí,

ač sil má kletbu rozlomit, již odvažte se býti svoji a slyšte vlastní srdce bít! – To ruchem vesny výš se vzpíná,

vás pudíc v dráhy světité, bůh činu sám teď napomíná: Pryč s otroky! – Resurgite! Jen pokora si jarmo kuje,

víc člověk jest, než posud byl, a prapor nový rozvinuje: My k nejvyššímu máme sil. A dál, než oko vznětlé, dál než blesk

si vzdorný duch dobývá smělých stezk: Resurgite! Nedbejte skety, jenžto neví, že tisíc pout je pouhý klam:

že mocná kde se tíha jeví, na vzájem odpor vládne tam. Vy pociťte tu sílu v sobě, a starý omyl rozbijte,

či za živa tlít chcete v hrobě? Nedbejte sket! Resurgite! Hle příroda, – ať hřmí, ať slaví – ten hlásá stále výzev svůj;

a země, byt náš proměňavý, toť hvězda jest, ne tmavá sluj; ne slzný důl, než samých nebes část, a nehodno víc před nebem se třást:

Resurgite! Nedbejte slepce, hleďte vzhůru! Což nevidíte hvězdy plát, a neproráží slunko chmuru,

můž’ jasněj’ ještě pravda psát? My volně plujem světa mírem, hle nitky jeho zlatité, lží jest ta báj o temnu čírém!

V tmu se slepci! Resurgite! Zda v před i celé lidstvo píli, či od věků má stejnou stráž? O netaž se, své užij síly;

ty žít-li chceš – vždy v před jít máš! Slast života, ta nezná klidu pout, jen z postupu se prýští její proud – Resurgite!

Nedbejte tísně – z ní pučelo vždy doby evangelium, a z těla, na kříži co pnělo, se rozvál nový ducha šum.

Ba neklaňte se zimě mroucí, a vizte v růži zavité i chmurnou dobou lesk budoucí! Co vám je bol? – Resurgite!

Resurgite! vy hoši štvaní! Ruch v přírodě i v srdcích nám, a jeho svěží rosa ranní dá ždané vláhy vidinám.

Čím tužší nás tam v žití vítá boj, tím bujněj’ vzkypiž jarní síly zdroj: Resurgite! Nedbejte starých slov, že vesna

za krátký čas opustí nás. – Zas jinde budí touhy ze sna se zdobíc plným věncem krás. Je stále zde – kol země vodí:

své heslo věkověčité. Kde odvaha, jen čin se rodí, Resurgite! – Resurgite!