Mé sny jsou čární, modří ptáci,
o kterých jarním šerem sním,
než slunce v mračnech vykrvácí
pod hvězdným pláštěm večerním.
Má touha v azuru se ztrácí,
a sladkým zpěvem labutím
zpět ozvěnou se k zemi vrací,
nad městem tichým, zářícím.
A vzpomínky mé – kolibříci –
jak zlatoskvoucí topasy
tam blýskají se na časy.
Když luna vzchází bledolící,
dva modré květy v hvězdných rojích –
Tvé oči září do snů mojich.