A upomínky smavé duší jdou,
ty upomínky mého mládí, štěstí,
dům vidím bílý s velkou zahradou,
v ní drahý otec mladé štěpy pěstí.
A matčin skleník s jižní květenou,
a kamelie rudé v slunci kvésti,
a pyšné pávy za tou ohradou
svůj skvostný vějíř okázale nésti.
A hrdličky dvě v kleci na skleníku,
a kavku, za mnou v sadě běhala –
a granátová jablka, plod fíků.
Ta zlatá pole, alej štěpných stromů,
a za soumraku šachta dýmala,
a havíři se navraceli domů.