A Ty jsi přišel – bylo k večeru,
stín soumrak svíval, moře šuměl příval,
v něm nebe skrylo hvězdnou nádheru,
a vlahý vánek listem palem hýbal.
A jasmín voněl, s věží klášterů
zvon „Ave“ zvonil, slavík v thuji zpíval,
a měsíc vyšel a lil důvěru
jak balsám, v srdce, jak se oknem díval.
Já nedýchala, tiše naslouchajíc –
zda v chodbě se zas ozve známý krok –
jej nezaslechla jsem již den a rok.
V té chvíli věčnost přešla – duše lkajíc
z vin kála se – ač prosta viny tak...
Šum v chodbě – k dveřím maně zalét zrak.