Už bledá luna v kraj se dívá,
luh v rosných perlách usíná,
a harmonika ve vsi zpívá,
den v sadě zvolna zhasíná.
Stín ulehl si v hlavách stromů
a šedý závoj na květ stáh –
už svítí temná okna domů,
a kyne osvětlený práh.
Ve vonných lipách ztichly včely,
a motýl leh si ke spánku,
a na věži se rozzvučely
zas zvony v záři červánků.
A těžká vůně k nebi stoupá
a táhne snící doubravou...
a v tůni čarovně se houpá
svit hvězdný vodou modravou.
Na návsi výská harmonika,
a luna stojí nad jezem...
kdes v olších slavík toužně vzlyká,
sad usnul – oddychuje zem...