V dumách sedím pohroužena,
život kolem kvapí v snách,
jako řeka rozčeřená
pozvedá se v hlubinách.
Kaleidoskop stále jiný,
průvod masek cestou táh...
nad mohylou vstaly stíny,
zavířily v temnotách.
Moje touhy, krásné ženy,
překročily jizby práh,
stály chvíli v tichém snění,
Zoře zasvit skvělý nach.
Radost přešla, vonné květy
v loktuši a v loktech svých...
Vykouzlila čárné světy,
na lučinách zazněl smích.
Smutek šel a v zamyšlení
u mých dveří teskně vzdych,
láska v sladkém roztoužení
zakmitla se v alejích.
Smrt se u bran zastavila,
dívala se do snů mých...
vesna na mne kývla milá,
podzim na květ svanul sníh.
A čas nad vším, co jsem snila,
závoj zapomnění stáh...
Řeka z břehů vystoupila,
pohřbila vše ve vlnách.