Tvé polibky mne stále pálí
na šíji...
To motýli se kolébali –
mou duši žhavá píseň z dáli
opíjí...
Je poledne, a klasy voní,
a koroptve se v reji honí
v obilí...
a na stromech už plody zrají,
a kolem nich se kolébají
motýli...
Ó, smutku touhy neskonalý!
Tvé polibky mne stále pálí
na šíji! –