Skip to content
1878–1951

ROSA PADÁ...

Tereza Dubrovská

Rosa padá na nivy – Nocí voní olivy... A ta jejich vůně tklivá do mé duše slzy schvívá,

bílý závoj zářivý... Vůně táhnou do oblak – v akátech si zpívá pták... A jen moje duše snivá

ke hvězdám se ve snách dívá roztouženě, smutně tak! Odvanuto v dálce kdes... Kterak šumí luh a les...

Měsíc jako opál bílý na zemi se z mraků chýlí, na květ jas a stříbro snes’...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ROSA PADÁ... · Tereza Dubrovská · Poetry Cove