Má duše do ticha se halí
jak ubledlý květ podzimní,
ocúny kvetou, slzy pálí,
romance intimní.
Na strunách ruka moje hraje,
v zrak kouzlí kraje zapadlé,
vzpomínky čarovného máje,
jich vůně uvadlé.
Zní tklivá píseň nocí snící,
nástroj se v touze zachvívá...
v sad luna vchází bledolící
tak luzná, zářivá...