Skip to content
1878–1951

POHŘEB.

Tereza Dubrovská

Zvon vyzvání k poslední pouti, v den sychravý, dešt dopadá temně na pole, luka, na prsa země. Lká vítr –

cestou se průvod ubírá, jdou zvolna oři, a svíce hoří. Závoje vlají – chorály zvučí,

opuchlé oči – šátečky svítí, otravně dýchá uvadlé kvítí. Lká nebe, hřbitov své brány otvírá...

Stanuli oři – Nohy se do bláta noří. Zdvíhají rakev – ruce se třesou, jak těžkou schránku na hřbitov nesou.

Stříbrný vůz – rakev kovová... rozrytá zem – a noc hrobová.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POHŘEB. · Tereza Dubrovská · Poetry Cove