Ó, není možná, bys mne neměl rád –

Ó, není možná, bys mne neměl rád – Tvou lásku láska přivolá má ryzí, jak ptáka píseň ptačí, kterou sad tak sladce zvučí, jež tam v nebi mizí.

Jak bledá luna, kterou vidíš plát, své slunce volá – stříbro svítí řízy – jak zlaté slunce, jeho majestát, jež v letě žhavém těžký klas svůj sklízí.

Má láska vroucí přivolá Tě zpět – Bys rád mne neměl, není možná, Drahý! Dvě hvězdy rozžal Bůh, když stvořil svět. Jak bílé květy svál je na blankyt –

ty naše hvězdy. V středu hvězdné dráhy teď ve vesmíru září jejich třpyt!