Než odtud půjdu, chtěla bych světu
dáti těch několik květů,
které v mé duši kvetou a voní,
píseň, jež v srdci jásá a zvoní,
a která v ňadrech mojich se těsná,
již dala mi vesna –
než bude po ní!
Než odtud půjdu, chtěla bych v letu
srdcím dát touhy svých vznětů,
radosti velké, nadšení chvíle,
do duší lásku a hvězdy bílé...
a květy, které dala mi luka –
sílu a tvoření muka –
vznešené cíle!