Na parníky se dívám. Přijíždějí
pod mostem tím – zda přivezou Tě dnes?
A hladina se vlní, modří její
pruh vine se, kouř stoupá do nebes.
Kol břehu plují. Vánky vlahé vějí,
na přídi vlajka vlaje. V duši kdes
svit' paprsek, a oči obracejí
se k přístavu a v touze na náves.
Loď přistala. Most kladou – marně však
mé srdce touhou v ňadrech zabušilo –
v tom zástupu Tě marně hledal zrak.
A parník zvedl kotvu – odplul pak,
pruh vinul se, a kol se připozdilo,
kouř rozplynul se v nebi jak ten mrak.