Mne špatnou nazval’s! Chtěl Jsi, bych jí byla,
tak všichni dí – by lehce se Ti žilo,
by svědomí Tě tolik netížilo,
jsem trpět měla, z číše žluč tu pila!
Mne obvinil Jsi, řekli mi, bych žila
tu vinna já, ne Ty, je Tvé to dílo
za vše, jímž srdce mé Tě obdařilo,
za lásku, jíž Tě duše oblažila!
Jak přežila jsem těžký, chmurný čas ten?
To ptej se sebe! Nechci soudit Tebe,
jdi dál, nechť je Ti milostivé nebe!
Já nechci nic – jen prosím: Ty buď šťasten!
Své hoře jak to břímě nesu klidně.
Nechť usměje se osud na Tě vlídně!