Mého srdce znějí struny,
v jasném svitu bledé luny
čísi ruka na ně hrá...
Květy svítí na záhonech,
v akkordech i sladkých tónech
píseň zvolna umírá...
V bílém bezu slavík ztichnul,
sad si touhou teskně vzdychnul,
stromy nocí ševelí...
Hvězda klesá se své výše...
A té písně znikl tiše
refrain nesmělý...