Často se má duše ptala,
co je láska, příteli?
Je to zlatá muška malá,
zlatý brouček nesmělý.
Je to modrý, vonný kvítek,
rudá růže ohnivá,
dovádivý, malý skřítek,
jenž se všemu posmívá.
Bludička to krásná tuze,
jež nás láká v náruč svou;
přibližte se – v náhlé duze
zazáří nám nad hlavou.
Je to skvoucí motýl bílý,
ošemetná koketa,
která touhou pořád šílí,
i pak, když už odkvétá.
Je to snivá, bledá kráska,
je to stará babice,
která s milencem se laská,
směšná při tom nejvíce.