Květ rudých lilijí tam uvádá –
tak tiše odpočívá zahrada.
Motýli modří ve stínu se honí,
květ zmírající omamivě voní.
A slunce – skvělý rubín – zapadá...
Sad kouzla plnou bájí opřádá.
Závoje rosné na stromy se věsí –
to velké ticho kolem duši děsí.
V kraj rozlévá se černá zátoka –
noc blízka je už, temná, hluboká.