Já nemusím se skrývat s láskou svou,
k ní přiznám se a řeknu světu všemu,
že šťastna byla jsem tak láskou Tvou,
jež byla zdrojem srdci oddanému.
Co svaté bylo mi, žel, bylo hrou
jen chvilkovou Ti, hračkou srdci Tvému,
Ty’s oklamal mne, zradil duši mou,
a smrtnou ránu zadal srdci mému.
Ne dosti na tom: klidně dál jsi šel,
mne odsoudil jsi, v propast strh’ mne noci,
a vysvětlení každé odepřel.
Prsť bahna hodil’s na můj Majestát,
a nade mnou stál bídnou bez pomoci
a blízkou smrti, mlčky jako kat!