II. Bláhová Jsi, duše, šílenstvím, věř, je to –

Bláhová Jsi, duše, šílenstvím, věř, je to – Neděle je dnes, a hlasy věží zní... k pobožnosti zvou mne – srdce mé buď kleto ve svém sledním tluku, chvíli poslední!

Nemohu se modlit – proč Jsi rozechvěto? Nač tu čekáš ještě, zda se rozední? Vstříc již kráčím noci, dávno přešlo léto, každým dnem se blížím víc a více k ní.

Nemohu se modlit, odevzdat se Bohu – Moje duše zpívá, jásá Tobě vstříc... na Tebe jen myslím, o Tobě snít mohu! Marno je vše, marno! chiméra jen pouhá. –

Pro Tě, srdce, štěstí nevykvete víc... bláhové jsou sny Tvé, šílenstvím Tvá touha!