Zde, duše moje, hledáš útočiště –
Jsi jako laň – je k smrti uštvaná –
jsou v patách Ti – a nezřím východiště –
v tmě neskryješ se tu ni do rána.
Kol slídí chrti, dostihnou tě jistě –
dech jejich supí, zem je zdeptaná,
kam uchýlíš se, v kterém schováš místě,
když nekyne Ti nikde záchrana?
Jak laň tmou pádíš, oko Tvoje bloudí
od keře k stromu, v šeru aleje
až k smrti uštvou Tě, tu neodsoudí
je nikdo – jedna ruka nezvedne se,
by chránila Tě – není naděje –
v tmě sten Tvůj vyzní, výkřik zmlkne v lese.