V hlavách lože hoří svíce.
Ze všech koutů zírá bída,
bledá paní dveře hlídá.
Oděv její vlaje bílý,
vichr skučí, moře kvílí.
V jizbě chladno, okno praská,
chorá matka děcko laská.
Rozpálená, ruce siné,
hebká líčka k srdci vine.
„Sirotečku, dítě moje“ –
vichr vrazil do pokoje.
Zahučel a ztichl zase –
bouře náhle ztišila se.
Děcko s křikem ručky zvedá –
jizbou kráčí paní bledá...
V hlavách lože zhasla svíce.