Zde zůstaneme – potůček
si šplíchá tu, nám u nohou;
nad stromy visí Křivoklát,
jak byl by jedno s oblohou.
Po vlnkách zář, i omšené
ty kameny se zlatí jí –
ach, na takových velký Burns
se loučil se svou Marijí.
A víš, jak on pak přísahal
jí věrnost mezi stromovím? –
Vstup vedle mne sem na kámen,
já ti to všechno vypovím.