Věc divná to, však pravdivá,
že nejvíc k tomu srdce lne,
co ve útrobách nejhlubších
ukrývá moci kouzelné.
A proto že je Křivoklát,
jak byl by utkán ze kouzel,
já do jeho se černých zdí
a chodeb jíti nezpouzel.
A do úst tobě neváhal
své žití všecko vdechnouti,
že bloudím teď jak zakletý
pod oknem tvým tu v zákoutí.