Už brzy štědrý večer k nám
na bílém oři přikluše,
a bázeň, tichá, tajemná,
mně teskně padá do duše.
Když nyní už se ve prsou
chví duše mi a srdce lká,
jak bude mně, až uvidím
v chaloupkách zářit světélka.
Až v dáli upru zraky své,
kde ledové to horstvo ční? –
zatím si ještě vystrojím
z myšlenek stromek vánoční.