U této zdi si postojím,

U této zdi si postojím, já žebrák a ta zpuchřelá; zde neviděn sám uvidím, jak půjde průvod z kostela –

svatební průvod z kostela, pohřební průvod do duše – a dávný hlas se probouzí, že neklamal se v předtuše:

že zlatý zvonek uvede ji s jiným jednou do ráje – ach, teď už zní – ó pokleknu, nechť aspoň ona šťastná je.