Tak brzy chceš už domov svůj
si, drahé dítě, vyhledat?
Ó zůstaň ještě na chvíli –
ten já ti mohu také dát.
V srdci jej nosím celičký,
tvůj Křivoklát, má hezoučká;
chceš domů už? – Skloň hlavinku
na prsa má – tak zlehoučka.
A dřímni si – já na stráži
tu probdím – usni docela,
a až se zbudíš, povím ti,
jak uspával jsem anděla.