Větřík tak tajemně
větvemi šelestí,
jakoby dívčina kráčela
ku břehu s bolestí.
Vlnky tak tajemně
u břehu šplíchají,
jakoby k rybáři do loďky
vstoupala potají.
Větříkem, vlnkami
smutné zní dvojzpěvy:
přistála pramička ku břehu –
bez hocha, bez děvy.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.