Nic nediv se, že pohlížím

Nic nediv se, že pohlížím ti mnohdy dlouho do oka, a pak, ač mým jsi přítelem, že povzdechnu si z hluboka.

Já bych tak rád ti pověděl, proč v prsou pláče srdce mi, když po horách se táhne stín jak touha mými písněmi.

Já bych tak rád ti pověděl, čím duše má je plnička, vždyť tváře máš tak měkkounké a oči jako sestřička.