Matičko drahá, přečti mně
ty moje písně z blaha dnů;
snad že se jimi uzdravím,
neb aspoň na čas omladnu.
Křivoklát bude celičký
zde v pokojíčku u lůže,
já půjdu tam a zaklepám –
čti, matičko, to pomůže.
A až ji budu uspávat
jak tehdy mechu na měkkém –
snad sám si zdřímnu u tebe
a budu šťastným člověkem.