Jí v okno víly klepají:
„Tvůj obličej tak sličný je;
my potřebujem královnu –
pojď mezi nás, ó Julije!“
A diví muži šklebí se
měsíce záře za sporé:
„Tys pohřbil srdce přátelské –
buď králem nám, ó Viktore!“
A z hloubi vodní ozývá
se vodník z pěny bublavé:
„V mé říši najdeš pokoje –
pojď v palác můj, ó Gustave!“