Skip to content
1855–1902

Já volal v lesy: „Nevíte,

Gustav Dörfl

Já volal v lesy: „Nevíte, proč moje víčka mokrá jsou?“ – a les mi děl, že oslepit se daly dívky – „okrasou“.

Já volal zase: „Povězte, proč i to srdce stůně mi?“ – a les mi děl, že bolesti zmítaly jeho – „tůněmi“.

Po třetí volám: „Kdy pak jen své zapomenu Julie?“ – a les mi dí, až srdce mé si na hrob křížek – „ulije“.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Já volal v lesy: „Nevíte, · Gustav Dörfl · Poetry Cove