Skip to content
1855–1902

Co mne to jenom vábí ven

Gustav Dörfl

Co mne to jenom vábí ven na nebetyčné hory ty? vždyť od paty až k temenu jsou hustým sněhem pokryty.

Mně zdá se jen, když noha má se na ten vrch tak potácí, ten sníh a led tam nahoře že podobá se paláci.

A v něm že tolik pohádek co písku v moře bezednu – snad nechce moje srdce jít si do paláce pro jednu?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Co mne to jenom vábí ven · Gustav Dörfl · Poetry Cove