Bojím se deště – zůstanu
radš tady u zdi pod oknem,
i ty tu pobuď, psíčku můj –
v zahrádce její nezmoknem.
Nanejvýš ňáká slzička
padnouti s okna může sem,
slzička z oček blankytu –
a tu my rádi unesem.
Hle, teď se okno otvírá,
v němž o lovci snad ona sní –
připrav se, psíčku, na cestu,
už brzo nám se vyjasní.