Mráz kreslí na mých oknech
své něžné květiny –
palmety fantastické,
řásnaté lekníny.
Hle, i ta chladná voda
v par mlhu zakletá,
když přijde její chvíle,
miluje, rozkvétá!
A marně ty, mé srdce,
chceš chladně zírat v svět:
Tvá chvíle vzplá a musíš
též láskou zahořet.