Tak vyprahlá byla v květnu země!
Stromy vadly, prach na všecko se věsil,
květiny skláněly něžnou hlavu
jak beránci, vedení na popravu.
Aj! Zrána vše bylo zkropeno rosou,
jež blyštěla se stromů v těžkých krůpějích,
dláždění ulic i červené střechy čistě umyty
a záhony černé, šťavnaté, vodou napity!
Vše novým dýchalo žitím, osení bujelo,
stromy smály se v blankytné, slunné nebe,
květ každý osvěžen k slunci se díval
a ptáček ve větvích radostně zpíval!
To v noci přišel Zahradník světa,
zaléval velkou konvou těžkých svých mraků,
zaléval pečlivě velkou zahradu stromů a trav,
ni místečka suchého nikde nenechav.