Přede mnou hnědý stolek,
nad stolkem zlatý kříž –
zač, milý Kriste Pane,
rozpjatý v bolu pníš?
Tys neuměl se plazit,
bys dostal obročí:
i velekněžím pravdu
jsi mluvil do očí.
Tys chválil chudou vdovu
a klnuls mamonu,
klels farizejův hříchy
a kličky zákonů.
Tys chválil tichou zbožnost
a lásku nejvíce
a levici, jež neví,
co činí pravice.
Chudobu miloval jsi
i svaté bratrství –
a proto vínek z trní
se na tvé hlavě stkví.