Květinky v sádku pod lesem,
když přijde k vám tyran, jejž znáte,
a bude vás volat sladkými jmény,
ó, nevěřte mu a neodpovídejte mu něžným vzdechem,
neb on je krví potřísněný.
Když bude vám zpívat a lákati vás k písni,
chvějte se a odvraťte hebké své tváře,
on není dítětem, jak v písních lže světu,
on básníka, vašeho bratra, vrh’ do žaláře!
On s vámi hovoří a na úklady smýšlí,
on vaši sladkost opěvá a snuje těžkou zradu,
vy tiché, jste nevinné a on v moci své se pyší –
ó, zavřete svá očka, když vkročí na zahradu!