Pod našema oknama
padá z ruže květ –
ten náš Nácek s fósama
měl jož děvčat pět,
za chvilečko žádny
děvčátko pořádny
nebode ho chtět.
Za našema homnama
vrbo sekajó –
nechce-le mě žádná,
ať se nevdajó.
Šak one mě jednó,
až jim ruže zblednó.
proset nechajó.