Králové pouště – V dálku touží oči.
Bys poznal jejich neskonalou nudu,
v zívání válejí se, prázdni studu,
a lížou se a hřívu k hřívě točí...
Sní o volnosti pustin, o přeludu? –
Ha, pozor dej! Teď krotitel k nim skočí,
hup, už je v kleci! – Spjati do osudu
se točí, bočí, jeho zrak je chočí.
Hle, jednoho z nich kyjem tluče, šlehá,
v chřtán hlavu hrouží mu a naň si lehá
a vláčí jím a v hřívě se mu válí!
A lev tu leží – balvan mrtvé skály.
Kde chřtánu hrom? Kde jeho zraků blesky!
Té hanby! Potupy! – Ó lve můj český!