V zahrádce Anny a Jachima
líbezný pouček se ujímá.
Sleť, Gabrieli, zaleť tam,
kolik už vykvetlo, povíš nám. –
Vypučel teprv jeden list,
zelený; zrosený, svěže čist. –
A když už bylo k poledni:
Sleť, Gabrieli, a pohledni! –
Pane, už vypjal se útlý stvol,
rosy je na něm kol a kol. –
Slunko už sklání se ku horám:
Sleť Gabrieli, pospěš tam! –
Už, Synu Boží, v lupení
bělounké poupě se pupení!
Když z brány noci šel bílý den,
lilije kalich byl otevřen.
Z kalicha Slunko se zrodilo hned,
radostí svítilo na celý svět.