Aj – Opička čte v knize života...
Šišatou hlavu literou si láme –
Jen literky jí obrazem jsou známé,
leč smysl slov nad výsosti kolotá.
Nad zemí, nebem kmitají se ptáci,
nad vzduchem, nebem stíhají se hvězdy,
nad všehomírem andělé se nesou
a nad anděly v záři nepřístupné
přebývá Ten, jenž složil knihu světa.
A všechna nebe letí lebkou lidskou –
leč opička, ta literky jen čítá
a myslí si: Kéž byly pokroutkami!
Tak přes nadopa spějem k nadčlověku.