Jak smutný byl by život lidí
bez Tebe, Panno Maria!
Mé oko zářnou hvězdu vidí,
v ní Tebe, Máti, zdravím já:
Buď zdráva v jasné výsosti,
příčino naší radosti!
My vyhnáni jsme byli z ráje,
plod Evy v slzném údolí.
Kde ale jasná líce Tvá je,
tam zpěvy plesné hlaholí:
Buď zdráva v jasné výsosti,
příčino naší radosti!
Tys Boha Syna porodila,
po němžto věky toužil svět,
nás z moci ďábla vyprostila,
a proto věčně budem pět:
Buď zdrávas v jasné výsosti,
příčino naší radosti!
Ty k Synáčku nás vedeš Svému,
když na scestí jsme zbloudili,
dáš síly srdci zoufalému
a kleslému dáš posily:
Buď zdráva v jasné výsosti,
příčino naší radosti!
Jak zlaté hrozny čilimníku
k nám prší s nebe dary Tvé.
Jak oběť oddání a díků
to kvítko přijmi z ruky mé.
Buď zdráva v jasné výsosti,
příčino naší radosti.