Skip to content
1871–1923

Píseň žárlivcova.

Karel Dostál-Lutinov

Jsem jak Bůh: Vryl v desku slovo ohromné: „NEBUDEŠ MÍT BOHA MIMO MNE!“ MÁ je tvoje hlava! Každý vlas je můj! MÉ je tvoje srdce – to si pamatuj!

MÉ jsou tvoje oči, mé jsou tvoje rty, MŮJ je každý úsměv – ty jsi já, já ty. Já jsem štěp, ty roub jsi. Se mnou musíš kvést, se mnou v mrazích křehnout, se mnou plody nést.

Podoben jsem Bohu lásky objetím, ale také – slyš to! – věčným prokletím! Můžeš proklínat mne, můžeš se mi smát: Ten, kdo nezná žárlit, nezná milovat!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Píseň žárlivcova. · Karel Dostál-Lutinov · Poetry Cove