Bože, Otče dobrotivý, jehož ruka tvorstvo živí; jenžto odměňuješ cnost, pokořuješ nepravost:
Zhřešili jsme, uznáváme, trestů Tvých se obáváme, odvrať válku, hlad a mor, pokání Tvůj činí tvor.
Ve Tvých rukou leží země, slunce, hvězdy, lidské plémě, pohroma i úroda, blaho všeho národa.
Zhřešili jsme atd. Metla Tvoje šlehá s nebe, že jsme opustili Tebe, Boha svého pravého
pro anděla padlého. Zhřešili jsme atd. V pýše jsme svou hlavu zdvihli, za mamonem hříšným tíhli,
tělu jen jsme sloužili, v závisti se rdousili. Zhřešili jsme atd. Nyní v svaté horlivosti
ctíme víru, krásu ctnosti, království Tvé spanilé čeká srdce zbloudilé. Zhřešili jsme atd.
Z hříchů svých se vyznáváme, tělo Páně přijímáme, v Srdce Boží, mocnou hráz, Matko Boží, ukryj nás!
Zhřešili jsme atd. Ach, město tak lidné, jak jest samotné zůstalo* a učiněno jest
jako vdova. Ustavičně pláče v noci * a slzy
na lících jeho. Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti,* všecky brány zpustly,
kněží jeho vzdychají. Ó vy všichni, kteří jdete cestou,* pohleďte, zdali je bolesti
jako bolest má. Jerusaleme, Jerusaleme!* Obrať se k Hospodinu, Bohu svému!
Chvalte Hospodina všichni kmenové!* Velebte ho všichni národové!
Milosrdenství mocné prokáže nám,* a pravda jeho zůstane na věky.
Sláva Bohu Otci i Synu i Duchu svatému,* jako byla na počátku,
nyní a vždycky až na věky věků! Amen Amen Amen.
Cookies on Poetry Cove