Skip to content
1871–1923

Píseň bolesti.

Karel Dostál-Lutinov

Já jsem, Která jsem. Choť Boha, sestra Smrti, stará jako svět. Jsem všudepřítomná a vševědoucí a vcházím i zamčenou branou.

Mé oči jsou ubděny do krvava, šedivá od jíní věků jest má hlava, a nehty mých prstů vyrostly v drápy. Jen volejte, že svět je snem a bájí –

můj spár dokáže vám, že žijete vskutku. Jen stvořte království Radosti – já budu tam královnou! Kříž je mé znamení.

Za tím odznakem jak povodeň táhnou legie mých harpyí vítězně. A ničím mě nepřemůžeš,

leda opět křížem.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Píseň bolesti. · Karel Dostál-Lutinov · Poetry Cove