Sešli se pěvci k zápasům
na hradě Wartburce –
já oddal jsem se tichým snům
v zamlklé komůrce.
Má píseň není pro sály –
má píseň je moc prostá,
nedbám, co král mi pochválí –
prostého rád mám hosta.
Neumím bájných citů lhát
a házet drahokamy,
kdybych měl pěť, co nemám rád,
já byl bych ruměn samý.
A kdybych pět měl za zlato,
co není mojí vírou,
a chválit, co mi nesvato,
shořel bych i s tou lýrou.